Lesy

ČR má lesnatost 34%. Zejména v minulém století se ale v lesním hospodaření uplatňovala celá řada negativních trendů. Zdůrazňovaný byl hospodářský význam lesů, rozšířily se stejnověké smrkové monokultury, zastoupení nepůvodních druhů dřevin, omezilo se využívání přirozené obnovy, ale zvýšilo množství chované zvěře a zejména v horských lesích imisní zátěž.

Co chceme?

*Druhové složení lesů, které se výrazně přiblíží potenciální přirozené vegetaci. Smrkové či borové monokultury by tak v dubovém a bukovém pásmu měly nahradit lesy s větším podílem právě dubů, buku a dalších listnáčů. Při jejich zpracování na pilách sice vzniká více odpadního dřeva, rostoucí zájem o takové dřevo je ale například pro ekologické vytápění. Smíšené a listnaté lesy mají proti smrkovým monokulturám lepší odolnost vůči suchům a také lépe dokáží vstřebat výraznější dešťové srážky.

*Větší využívání přirozené obnovy. Je určitou protiváhou střídání holosečí a školkování. Staví na různověkém lese, přiměřených stavech lesní zvěře a na přirozeném zmlazení místo výsadeb. Takový les je odolný vůči erozivnímu působení a vichřicím.

*Další řešení imisní zátěže. Ačkoli depozice síry je proti konci 80. let řádově nižší zejména díky odsíření uhelných elektráren, i u malé depozice se stále projevuje kumulativní efekt. U depozice dusíku bohužel nedošlo k výraznému poklesu. Vzrostl totiž počet automobilů, dosud ne všechny jsou vybaveny výfuky s katalyzátory, případně tyto katalyzátory fungují až při zahřátí výfuku na vyšší teplotu. Lesní půdy se tak z dešťů obohacují o dusíkaté látky, vyplaveny z nich byly bazické ionty a lesní porosty jsou náchylné k chorobám.


Zajímavé odkazy:

Za globální oteplování může i převaha jehličnatých stromů v Evropě (Lidovky, 2016)

Účinky kyselého deště na lesní a vodní ekosystémy (Živa, 2009)

Druhové složení českých lesů (Hnutí DUHA, 2005)

Změny v druhové skladbě českých lesů (tbz-info, 2013)

 

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.