Překážky využívání brownfieldů

06.07.2017 13:36

V květnu v rámci "Týdne pro udržitelný rozvoj" uspořádal Zvonečník a MDA debatu v Lidovém domě k tématu "Překážky využívání brownfieldů". Ačkoli brownfieldy jsou zajímavá místa pro nový rozvoj měst, z různých důvodů se raději přehlížejí, města hyzdí a zastavuje se spíše zemědělská půda.

V panelu vystoupil Mgr. Jiří Bureš (ředitel odboru řízení podnikatelských nemovitostí CzechInvest). Přiblížil informační a zprostředkovatelskou roli CzechInvestu mezi investory a vlastníky nemovitostí, ale také význam při zajištění státní investiční podpory. Poukázal, že pojem brownfield dosud například není ukotvený v legislativě.

V ČR je v současnosti evidováno 468 brownfieldů a zhruba 250 z nich má nějakou ekologickou zátěž (ne všude o ní vědí dokonce samotní vlastníci). Starých nevyužívaných zastavěných ploch mimo veřejnou evidenci je ale na 3 tisíce. Nejméně brownfieldů je v Praze, kde jsou pro trh lukrativní i problematické plochy. Brownfieldy bývají evidovány ve třech kategoriích od atraktivních příměstských (A), přes ty s nutným impulzem k nalákání investorů (řešení územního plánu, B), až po ty, které se bez aktivní intervence neobejdou (C).

Brownfieldy představují problém z hlediska sociálního, ekologického a územního. K jejich využití je nutná mezirezortní spolupráce. Po fázi jejich evidence je dále nutné identifikovat, co konkrétní brownfieldy potřebují. Nabízí se možnost jejich progresivního zdanění, ale také dotační možnosti. Vláda Bohuslava Sobotky na roky 2017-2023 pro kraje, obce a města vyčlenila na řešení problematiky brownfieldů až 2 miliardy Kč.

Mgr. Vít Céza (předseda komise pro životní prostředí Praha 8) se ve svém vystoupení zaměřil, že chybí koncenzuální přístup měst k brownfieldům a na potřebu centrálního uchopení problematiky. Zdůraznil potřebu řešení této problematiky předem s vlastníky nemovitostí. Vhodné vidí oslovení municipalit, vyčlenění více peněz a dlouhodobé působení přes kraje.

Dále se do debaty zapojil Ing. Jan Zeman k nedotknutelnosti zeleně ve městech a s důrazem řešení napojení průmyslových areálů na železnici. Řešení brownfieldů tak nemusí mít význam jen proti zbytečnému rozrůstání měst na úkor zemědělské půdy, ale může mít další výhodné aspekty. RNDr. Ing. Vladimír Říha, CSc. se podělil o zkušenost s areálem bývalých kasáren v Táboře.

Mgr. Jiří Jakl přiblížil příklad Červeného Kostelce. Zchátralý areál bývalé Tepny zde vlastní asijští majitelé, je zde historicky významná výšková budova, vedení města k řešení areálu při centru města postrádá vizi a mnohdy se odvolává především na soukromé vlastnictví. Účastníci debaty se v takových případech shodli na potřebě zamyšlení se nad možnými investičními záměry (obytné domy, včetně sociálních zařízení, podnikání a obchody, zeleň, parkoviště), výkupy s využitím veřejných dotací a přípravami pro další investory.

K jakým závěrům debata dospěla? Města by neměla strkat hlavu do písku, ale také mohou přímo přemýšlet o možnostech investičních záměrů pro zchátralé areály v jejich katastrech. S využitím dotačních programů lze realizovat vlastní investice či připravovat areály také pro další investory. Představy dosavadních majitelů zchátralých areálů je nutné konfrontovat s cenovými mapami a s finančními možnostmi jakýchkoli jiných možných kupců. Nápomocné při směřování vhodných investorů mohou být i kraje.

Pozvánka na akci -zde-.

Zpět

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.